Toulky Mladoboleslavskem aneb Od aut k hradům, k Loretě a do přírody

Přijeďte se toulat do okolí Mladé Boleslavi. Krajina Mladoboleslavska je přívětivá a plná zajímavých míst. Následující tip na výlet vás touto krajinou provede.

Mladá Boleslav je městem na rozhraní několika vyznamných krajinářských celků. Směrem severozapadním se odtud po pár minutách dostanete do hlubokých borových lesů Podbezdězí. Vydáte-li se na západ, záhy se ocitnete na oblíbeném Kokořínsku. Na jihozápad si razí cestu ke svému soutoku s Labem řeka Jizera - především v okolí Benátek nad Jizerou s proslulým zámkem, kdysi mj. sídlem slavného astronoma Tycha de Brahe, vytváří malebné přírodní partie. Na jih od Mladé Boleslavi je rovina jako mlat - a v ní se už hlásí o slovo nedaleké Polabí, kde je asi nejbližším sídlem Nymburk, kdysi město českých královen. Nás ale bude zajímat především východ a sever od Mladé Boleslavi. Protože uzemí tímto směrem zasahuje do širší oblasti Českého ráje. Podívejme se na tuto část Mladoboleslavska trochu pod lupou.

Začněme přímo v Mladé Boleslavi. Ve městě automobilů hledá turista především Škoda Auto muzeum. Jeho nejstarší čtyřkolový exponát, vínovou Voiturette A z roku 1905, poznáte jednoduše: v expozici si ho cení natolik, že ho umístili na podsvícené diamantové krystaly. Nelze přehlédnout ani pancéřovaný vládní speciál, kterým se v dobách svého největšiho politického vlivu proháněl Klement Gottwald. Atraktivní je v neposledni řadě celá série vystavených závodních vozů rallye doprovázená trofejemi, které tyto vozy nasbíraly v soutěžich.

Mladá Boleslav má ale i své středověké centrum - a v něm trůní na závěru pískovcového ostrohu mohutný hrad s typickým dvojvěžím, které je jedním ze symbolů Mladé Boleslavi. Na hradě je muzeum se skvělou muzejni hernou Muzeion - takto ani podobně pojatou hernu rozhodně nikde jinde neuvidíte. Interaktivními prvky této herny vás provede - no kde jinde se vám to stane - pořádně obtloustlý červotoč.

Mystická doprovodná hudba vás spolehlivě a rychle uvede do středověké atmosféry, jakou dýchá prastarý palác Templ v těsném sousedství hradu. Dejte si tu práci a nejděte tuto očím povrchních výletníků skrytou památku - nebudete litovat. A nezapomeňte vyjít na terasu tohoto paláce na hradbách, tzv. parkán. Pokud jste bez ohledu na váš věk stále hraví, budete překvapeni, jak originálně tady budete moci vaši hráčskou vášeň ukojit. A ještě jedno malé doporučení. Vyšlapejte schody na věž staré radnice. Půjdete podkrovím obývaným strašidly. A centrum města není odnikud hezči než z ptači perspektivy. Když budete od hradu či Templu vážit k radnici cestu nejpřirozenější spojnicí přes Staroměstské náměstí, půjdete kolem domu, v němž se narodil nejslavnější anarchistický básník česke literatury, bouřlivák František Gellner. Dům je označen pamětní deskou.

V sousedních Kosmonosech je jedna z nejkrásnějších evropských Loret. Zdaleka na ni upozorňuje věž, která je, podobně jako její mnohem slavnějši kolegyně z italske Pisy, šikmá. Nebyl to úmysl, ale prostě jen nedbalost zedníků, kteří odbyli svoji práci. Když přijel na inspekci hrabě Černin, který stavbu financoval, prohnaný polir mu tuhle technickou chybu vyložil div ne jako přednost: Věž je prý umyslně šikmá, aby snaze odolavála západnim větrům. Jestli hrabě na tenhle vymysl polírovi skočil, přesvědčivě nevíme. Každopádně ve zbytku barokního církevniho areálu už žadné chyby neobjevíte a bohaté reliéfy na fasádě Santa Casy, centrální a nejhonosnější stavby celé Lorety, Vás svým sochařským ztvárněním scén ze života Panny Marie budou nepochybně fascinovat.

Mladoboleslavsko je kraj, kde některá vyjímečná turistická lákadla najdete hned ve dvojim provedení. To platí i o šikmych věžích. Druhou věž, u které se bublina vodováhy pořádně vychýlí do strany, najdete jen tři kilometry od kosmonoské Lorety, v Michalovicích. Věž zdejši hradní zříceniny je opravdu mohutná. Na rozdíl od té kosmonoské nebyla jako šikmá postavena, šikmou se teprve stala. Vypráví se, že díky hledačům pokladů, kteří pod ní ve snaze přijít snadno k bohatství kopali tak horlivě, že narušili jeji základy. Pravda ale bude patrně poněkud prozaičtější. Starý gotický hrad neohrozily krumpáče osamělých kopáčů, ale výbušniny, s jejichž pomocí byla odstřelována část skály pod hradem, aby tudy mohla vést železnice. I tenhle zásah lidského pokroku ale starý hrad přežil - věž je i přes své naklonění staticky v naprostém pořádku a slouži jako vděčně rozhledové misto do udoli Jizery. Líbit se Vám tu bude nepochybně stejně jako nejslavnějšímu navštěvníkovi hradu, Karlu Hynku Máchovi.

Když už Mácha došel pěšky do Michalovic, nenechal si ujít ani další ze zřícenin, které tak miloval - blízké Zvířetice. Tahle rozsahlá ruina v sousedství města Bakov nad Jizerou, do jehož majetku patří, se v poslední době čím dál častěji objevuje v televizních pohádkách - jeden takový pohádkový příběh, odehravájící se ve zvířetických kulisách, jste mohli vidět o loňskych Vánocích. Ve vesnici pod hradem - asi se nebudete příliš divit, že se jmenuje Podhradi - se v jednom z domků vyrábí hnědá, pouze částečně glazovaná keramika s nezaměnitelným, trochu dětsky působicím dekorem. Ta je oblibeným zbožím mnoha krámků s keramikou na celem Mladoboleslavsku. Doporučujeme se s ní seznámit nejlépe v Galerii Česká brána v Bělé pod Bezdězem, tam jsou bezpochyby nejpovolanější prodejci s výrazným estetickým cítěnim. A když už v této galerii budete, rozhodně se vyplati seznámit se s obrazy umělce, který se v ní bude aktuálně prezentovat. Nechte se překvapit, kdo právě v období vaší návštěvy doplní řadu vystavovatelů, v niž už figurovaly třeba oblibené naivní maliřky Emma Srncová nebo Iva Hüttnerová.

Tak to byla jen malá ochutnávka z Mladoboleslavska. Pořádně si zavažte boty, teď už víte, kam jít.

Autor článku: Jiří Senohrábek

24.8.2009

Fotogalerie